0 0
lezecký tým:
partneři expedice:
0 0
Expedice Meru06 aneb Filkův nebeský smích

Zápisky z denníku Máry Holečka a Honzy Kreisingera, který byl psán v průběhu naší expedice do Garhwalu na podzim 2006.
Podařil se nám prvovýstup v SV stěně Mt.Meru centrale 6310m.Cestu jsme Věnovali památce našeho kamaráda Filipa Šilhana, který byl v roce 1997 s Márou u prvního pokusu.
Nazvali jsme ji proto "Filkův nebeský smích", obtížnost má 7a skála, 80° sníh a led, M5 mixy ; celkem šlo asi o 2000m lezení ve stěně s převýšením 1350m.

Sručně z deníku

15. září- Řítíme se dnem a nocí, na pokraji technických možností autobusu a řidičových schopností, uzounkými cestami zařízlými vysoko ve svahu nad klikatící se Gangou, směrem do Gangotri,vesnice odkud půjdeme už pěšky.

0
poutníci v Gangotri
16. září- Z malé, ale rušné vesničky Gangotri odcházíme s pěti chodícími batohy. Náš obdiv k nosičům, kteří každodenně tahají častokrát víc než polovinu své tělesné váhy.Náš styčák začíná být značně nervozní, jelikož prý nemáme pro něj místního kuchaře, včetně kuchyně do Základního tábora.

0
Naši nosiči
18 září- Šlapeme asi dvacet kiláků do Bhojbasy odkud následující den pokračujeme do Tapovanu, našeho Bejs kempu

20. září- Tapovan BC. Motáme se ve čtyřtisícové nadmořské výšce a z dlouhé chvíle bouldrujeme.

0
Tapovan
21. září- Náš styčák si stěžuje na stravu a dožaduje se zásadní změny v jídelníčku.

24. září- Taháme jak soumaři lezecký harampádí přes sedlo ve ve výšce 5200 m.n.m na ledovec
pod úpatí S stěny Meru.Styčák to vzdává a utíká nazpět do údolí- vyhladovělý po instantních kaších.

0
červená linka "Filkův nebeský smích",žlutá linka Babanov,modrá linka Japonci
25. září- Ani jeden nenašel odvahu říct tomu druhýmu, že na něj háže bobek. Ležíme v sedle nad ledovcem, každý zahloubán do svého nitra.
Ráno musíme nastoupit do stěny. Taková blbost...

26. září- Šlapeme sněhovým žlabem. Každý máme na zádech svinsky těžký tahačák a část postele Svah začíná nabírat na strmosti. Zavěšujeme postel asi ve výšce 5250m.n.m., na žebru po levé straně sněhového žlabu a večeříme.

28. září- Po transportu zbývajících věcí do stěny se posouváme o dalších čtyři sta metrů výše. Závěr sněholedového žlabu je už dost strmý.
Stavíme druhý kemp.

0
několik metrů pod 2.kempem
0
2.kemp
2.října-Transport věcí nám opět zabral dva dny. Pouštíme se do prvních metrů skalního pilíře nad námi.Přesouváme bydlení o dalších pět délek, asi 200 metrů.

4. října- Jsme znovu na začátku koutu a Mára nalézá do první délky,skála je místy pokrytá ledovou glazurkou, je lámavá. Půjde o těžké technické lezení, které zabere hodně času.Dál můžeme pokračovat jen se žďárákem,tahat tudy postel je holý nesmysl. Únava v nás hromaděná během osmi předchozích dnů se na nás podepisuje a vybírá si svou daň,vracíme se zpět.
Stahujeme za sebou špagáty a sjíždíme k posteli.

5. října- Se měsíc zakulatil a v noci výrazně přituhlo. Ráno drnčíme zuby a čekáme na vysvobozující sluneční paprsky. Sčítáme šrámy a uvědomujeme si své možnosti,po chvíli volíme druhou šanci.Pokusíme se najít rychlý průstup vzhůru přes převislou skalní stometrovou barieru ústící na začátek velkého horního sněhového pole. Chuť trápit se dál nepochopitelně vítězí.

Kolem třetí odpoledne přelézáme poslední střechovitý převis a jsem na začátku sněhu táhnoucího se až k sedlu pod vrškem. V těchto místech zatím skončily všechny předchozí pokusy. Když vidíme co máme před sebou, ani se tomu nedivíme.

0
skalní lezení kolem 6000m.n.m.
6. října- 5:30 dětská instantní kaše chutná jak piliny.
10:00 Mára jako první vyjumaruje poslední natažený metry fixu. Já dolézám asi o půl hodiny později.Přede mnou se otevírá ohromná sněholedová nařasená pláň stoupající strmě k nebi.Asi 50 metrů vpravo ode mně vidím Máru, jak bojuje se zbraněma v ruce.
Nějakou dobu sbírám morál,soustředění koncentruju na své ruce a nohy a pouštím se do traverzu...

Asi po 150 metrech dolézám k Márovi,navazujeme se a dalších 300 výškových metrů lezeme současně.
Je 18:30 a rychle oddechujeme,užíváme si posledního slunce na vrcholovém hřebeni.Posledních 70 metrů na vrchol je už snadných,podáváme si ruce a vracíme se zpět pod sedlovou převěj, kde máme plošinku pro bivak. Rozehříváme sníh a zaléváme blahodárnou tekutinou utrápené vnitřnosti.

0
horní sněholedové pole
0
travers h. pole
0
vrcholový hřeben
0
pohled z vrcholu na Schivling a Baghirati
0
pohled z vrcholu na Thalay Sagar
0
aktéři na kopci
7. října- Slaňujeme umlácený, utahaný a omrzlí k našemu poslednímu závěšenému domovu ve výšce kolem 5950m. Dnes se dolů už nedostaneme, ale nabíráme správný směr.

0
v posteli
8. října- 14:30 po "x" dnech dolézáme na nástup a děláme zase normální obyčejný prostý kroky. Podáváme si ruce a bez nějakých velkých proslovů uzavíráme předchozí prožitý utrpení. Jsme dole, mizíme odsud.


Honza a Mára

0 0 0 0 0 0
WebZdarma.cz

počítadlo.abz.cz
Počítadlo.cz